
Italská kuchyně by se dala definovat jako umění se výborně, zdravě a lehce najíst. Jídla se vyznačují až geniální jednoduchostí, často jsou složená jen z několika ingrediencí. Základní suroviny představuje zelenina, především rajčata, lilky, cukety, papriky nebo artyčoky, dále olivy a olivový olej, ryby, sýry, jako například ricotta, mozzarella nebo parmezán, maso a výrobky z něj, jako například sušená šunka prosciutto, různé druhy klobás nebo italská slanina pancetta. Z pšeničné mouky, typicky semolinové, se vyrábí těstoviny pestré škály tvarů. Připravují se buď s vejci jako čerstvé, určené k rychlé spotřebě, nebo bez vajec. Bezvaječné těstoviny se suší a dají se uchovat po delší dobu (asi 2 roky). Domácí těstoviny bývají chloubou řady restaurací. Pokrm, který doslova spojuje lidi po celém světě, je samozřejmě pizza. Dalším typickým jídlem je rizoto. To pravé italské se připravuje z rýže arborio (zrnka jsou kratší a kulatější), která se vaří ve vývaru tak, aby zůstala na skus (al dente, tedy pevnější). Rizoto se ponechává krémové a ve srovnání s naší českou variantou i jaksi ,,mokré“. Opět existuje řada možností, čím rizoto ochutit nebo co do něj přidat – výborné je s chřestem, špenátem, houbami či lanýži. Základní rizoto lze také chvíli povařit s trochou šafránu a na talíři dochutit parmezánem. Jako koření se do vaření používají čerstvé či sušené bylinky – bazalka, rozmarýn, tymián, šalvěj či oregano. Co se nápojů týče, jsou Italové milovníky kávy, kterou si rádi vychutnají s některým z řady vynikajících dezertů. Kdo by si neoblíbil takové sladkosti jako tiramisu, panna cotta (malé dortíky ze smetany, želatiny, cukru, zdobené ovocem nebo ovocným přelivem) nebo mandlové sušenky cantuccini, které se namáčí do dezertního vína Vin Santo. Itálie je také ideálním místem, kde si dát vynikající zmrzlinu. Shrnuto a podtrženo: Itálie je perfektní místo pro ty nejlepší gastronomické zážitky. Není tedy vůbec náhoda, že výborné italské restaurace najdeme po celém světě. Jen málokterá kuchyně se pyšní takovým počtem naprosto legendárních jídel.
Polévka Minestrone je klasikou italské kuchyně. Receptů existuje řada s různými obměnami ingrediencí. Rozdíly v přípravě najdeme regionálně v různých částech Itálie a často jsou specifické zvyklosti i v rámci rodinných receptů. Do polévek se tak dostávají navíc bílé fazole, kapusta, brokolice nebo špenát. My si uděláme variantu bez luštěniny, která více odpovídá nízkobílkovinné dietě.
Recept je na 6 porcí, 1 porce: 282 kcal, 1183 kJ, 9,4 g bílkovin, 29,7 g sacharidů, 13,8 g tuků, P (fosfor) 127 mg, K (draslík) 662 mg, Na (sodík) 908 mg
Budeme potřebovat:
- 6 lžic olivového oleje (36 g)
- žlutá cibule (130 g)
- 1 stroužek česneku (10 g)
- 250 g brambor
- 150 g mrkve
- 125 g řapíkatého celeru
- 150 g cukety
- 1,2 litru zeleninového vývaru
- 400 g rajčat (loupaná v konzervě)
- sůl
- čerstvě mletý pepř
- plocholistá petržel (hrst)
- 50 g parmezánu
Ve velkém hrnci rozehřejeme olivový olej. Na středním ohni necháme zesklovatět najemno nakrájenou cibuli a utřený stroužek česneku. Přidáme na kostičky nakrájené brambory a asi 5 minut restujeme. Přidáme mrkev, celer a cuketu a restujeme dalších 5 minut. Zalijeme teplým vývarem a rajčaty. Vaříme hodinu na mírném plameni bez pokličky. Na závěr přidáme petrželku a dochutíme solí a pepřem. Na talíři ještě každou porci zasypeme trochou najemno nastrouhaného parmezánu.
Opět jeden z typických italských receptů na pastu. Geniálně jednoduché jídlo hotové za pár minut z několika surovin. K předchozímu receptu na polévku se výborně hodí, neboť můžeme využít znovu sýr a petrželku.
Recept je na 3 porce, 1 porce: 2585 kcal, 617 kJ, 12 g bílkovin, 61 g sacharidů, 36 g tuků, P (fosfor) 178 mg, K (draslík) 197 mg, Na (sodík) 310 mg
Budeme potřebovat:
- 200 g bezlepkových špaget
- 100 ml olivového oleje
- 2 chilli papričky (dle chuti lze samozřejmě i více, můžeme i zkombinovat červenou, zelenou a žlutou papričku)
- 10 stroužků česneku (90 g)
- sůl
- čerstvě mletý pepř
- plocholistá petrželka (hrst)
- 50 g parmezánu
Česnek nakrájíme na tenké plátky, z chilli papriček odstraníme semínka a dužninu nakrájíme najemno (velmi malé kostičky). Olivový olej rozehřejeme ve velkém hrnci nebo pánvi, ztlumíme plamen, orestujeme česnek a papričky. Pozor, česnek se nesmí připálit, zhořkl by. Vedle si dle návodu uvaříme v osolené vodě špagety. Po slití vody z těstovin odstavíme pánev se směsí papriček a česneku z ohně a promícháme se špagetami. Okořeníme pepřem a přihodíme čerstvou nasekanou petrželku. Na talíři ještě posypeme parmezánem.
Recept je na 8 porcí, 1 porce: 2407 kcal, 575 kJ, 5,9 g bílkovin, 29 g sacharidů, 48,5 g tuků, P (fosfor) 141 mg, K (draslík) 106 mg, Na (sodík) 221 mg
Budeme potřebovat:
- máslové sušenky 200 g (shortbread, bez polevy či náplně)
- 125 g másla
- 4 žloutky (80 g)
- 4 lžíce nerafinovaného hnědého cukru (60 g) + 2 lžíce na kandování (30 g)
- 2 biocitrony
- 500 g mascarpone
Sušenky nalámeme a rozemeleme v mixéru. Rozmícháme se změklým máslem. Těsto navrstvíme na dno formy na francouzský koláč (průměr formy 22 cm). 10-12 minut pečeme v horkovzdušné troubě na 195 stupňů. Korpus by měl mírně zhnědnout. V míse smícháme žloutky, cukr, nastrouhanou kůru a šťávu z jednoho citronu. Vyšleháme do hladka. Smícháme s mascarpone. Krém natřeme na vychladlý korpus a dáme ještě na 20 minut do trouby (horkovzduch 175 °C). Mezitím si připravíme ještě ozdobu na povrch dortu. Druhý citron pečlivě umyjeme a nožíkem skrojíme nejsvrchnější žlutou vrstvu kůry – plátky musí být tenounké, skoro průsvitné, bez bílé části, která je hořká. V kastrůlku si zahřejeme 2 lžíce cukru a 50 ml vody. Přidáme citrónovou kůru a svaříme do sirupovité konzistence. Dort rozdělíme na osminy a každou porci ozdobíme hnízdečkem z kandované citrónové kůry.
MUDr. Adéla Maříková